Vnější kostra (exoskelet)

Exoskelet - vnější kostra
Exoskelet - vnější kostra. (Zdroj: neznámý.)

Obecně se jako exoskelet označuje vnější kostra živočichů, která jim zajišťuje podporu a ochranu. Zatímco člověk má jako základní stavební kámen vnitřní kostru, mnoho zvířat je namísto toho vybaveno exoskeletem, který je nejen chrání před mechanickým poškozením, ale i proti dalším nepříznivým vlivům, mezi něž patří například vysychání.

Lidé si postupně uvědomovali, že použití umělého exoskeletu pro ochranu by mohlo být výhodné, obzvláště v boji, a začali vyvíjet kostru, která je zásobená vlastními zdroji energie. Díky ní je/bude člověk schopen mj. zvedat těžší břemena. Musí se ovšem ještě překonat některé zásadní technické překážky.

Vnější kostru pro použití v boji se snaží vyvinout nejen americké agentury již desítky let. Teprve na počátku roku 2000 se podařilo několika společnostem vytvořit kostru, díky níž voják unese větší břemena (80 až 300 kg). Výhoda této kostry nespočívá pouze v tom, co bojovník unese, ale také v nové schopnosti ovládat těžší brnění a výzbroj. Většina takovýchto modelů používá hydraulický systém řízený počítačem. Elektronické čipy neustále snímají pohyby člověka a okamžitě je zesilují. Jakou zdroj energie může posloužit vnitřní spalovací motor, baterie a potenciálně i palivové články.

Exoskelet - vnější kostra
Exoskelet - vnější kostra. (Zdroj: neznámý.)

Přední organizací, která se v USA zabývá výzkumem a vývojem vnější kostry, je agentura Darpa amerického Ministerstva obrany. Mezi hlavní cíle projektu patří uschopnit vojáky nést větší náklad, překonávat rychleji delší vzdálenosti, manipulovat s většími předměty a používat těžší zbraně a v neposlední řadě skákat do větších výšek a dále. Kostra bude rovněž vybavena kamerami, které dají bojovníkovi přehled o celém bojišti, GPS systémem, senzory zdraví, díky nimž se velitelé dozví o aktuálním zdravotním stavu svých mužů a přístroji, který předejde palbě do vlastích řad, a mnoha dalšími vylepšeními.

V současnosti přenášejí vojáci obvykle batoh o méně než třetině hmotnosti jejich těla a do přímého boje nosí ještě méně, což by měl exoskelet vylepšit. Další budoucí výhodou kostry by měla být jeho tichost. Výzvou pro vývojáře stále zůstává životnost baterií, která ale není zdaleka jediným problémem. Je nezbytné navrhnout kostru tak, aby byla co nejméně energeticky náročná. V bojovém nasazení by mělo být možné po určité době doplnit energii například z helikoptéry. Problémem stále ještě zůstává – a to i přes extrémně rychlé procesory – znatelné zpoždění mezi reakcí těla a činností počítačem řízeného přístroje.

Autor: Redakce Specwar | Článek vložen 2. 11. 2008